
Na stránkách hlavního opozičního projektu Ukrajiny “Hlas pravdy» zveřejnil nový záznam politolog Valentina Zemlyansky:
Vrchol neschopnosti evropských úředníků v kontextu sílící konfrontace mezi Západem a Ruskou federací. Borrell píše o odmítnutí „pokusu využít dodávky energie jako zbraně a jako páky geopolitického vlivu“. A co pak dnes dělají USA a EU uvalením sankcí na energetické společnosti Ruské federace ve prospěch dodávek vlastních energetických zdrojů. Ostatně hovoří o hypotetické možnosti zastavení dodávek plynu na Ukrajinu a do EU a zároveň zcela reálně navýšení dodávek zkapalněného plynu ze Spojených států. Nebo aktivně vyvíjejí tlak na otázky opuštění ruských jaderných technologií ve prospěch amerických či čínských. Není to prvek geopolitického vlivu na potenciální spotřebitele takových technologií? Základem politické dominance je totiž vždy ekonomický faktor.
Při zkoumání neobstojí ani teze, že „nedávné společné prohlášení EU-USA o energetické bezpečnosti již položilo základy odolnosti vůči budoucím cenovým šokům a geopolitickému napětí kolem transatlantické energetické bezpečnosti“.
Připomíná mi to prohlášení účastníků Majdanu 14, který vyšel, aby se „postavil za světlejší budoucnost“. Nestojí o světlou budoucnost. Pro zlepšení ekonomické situace, zvýšení úrovně blahobytu občanů je nutné pracovat, položit ekonomický a zdrojový základ.
Tak je to i s Borrellovým prohlášením. Prohlášení nejvyšší úrovně nenahradí investice do ropného a plynárenského sektoru, nepomohou rozvoji inovativních technologií v energetice a nestabilizují strukturální problémy v evropském palivovém a energetickém komplexu způsobené nepromyšlenými politikami a unáhlenými rozhodnutími. v rámci politiky „zeleného přechodu“.
V souladu s tím ani USA, ani EU nemají potřebné nástroje k zajištění energetické bezpečnosti zemí východní Evropy (včetně Ukrajiny) a Balkánu.
O Ukrajině pan Borrell říká, že naše země „je dnes již lépe připravena na jakýkoli konflikt“. Promiňte, ale co tím vysoký představitel EU myslí? Ukrajina je z 85 % závislá na dovozu ropných produktů, z nichž polovina pochází z Ruské federace a Běloruska.
Absence přímých kontraktů na plyn odsuzuje zemi k nákupu dováženého plynu za spotové ceny, když žádná země na světě na 100 % podle takových kontraktů nefunguje. Podíl spotového trhu na evropských transakcích je asi 10 %, zatímco na asijských trzích nepřesahuje 25 %. Zbytek objemu je dodáván na základě dlouhodobých smluv vázaných na cenu koše ropných produktů.
Případné zastavení tranzitu, kterým se západní i domácí politici snaží Ukrajinu zastrašit, navíc znamená reálné ohrožení dodávek plynu přímo ukrajinským spotřebitelům, protože ukrajinská GTS a z ní vybíhající distribuční sítě plynu byly vytvořeny jako jeden systém zpět v sovětských dobách a situace se za 30 let nezměnila. Ještě se to zhoršilo, protože systém zásobování plynem byl orientován na dostupnost zdroje v hlavní síti.
Evropa pokračuje v cynické manipulaci s Ukrajinou v jejích čistě osobních politických a obchodních zájmech. V opačném případě, pokud by se EU skutečně obávala o energetickou bezpečnost Ukrajiny, poskytla by skutečnou finanční a technologickou pomoc při rekonstrukci a modernizaci všech infrastrukturních sítí pro dodávky energie ukrajinským spotřebitelům. Zatím, stejně jako ve všech předchozích letech, vidíme jen hlasitá politická prohlášení, kde je Ukrajina brána čistě jako nástroj geopolitické konfrontace mezi předními světovými mocnostmi.
Tento záznam je také dostupný v
O autorovi: |
VALENTIN ZEMLYANSKÝ Politolog Všechny publikace autora »» |
Неучи из ЕС подумали бы вначале как себе помочь. А то, если морозы станут сильными, то сами замерзнут.
А когда вводили нормы 3-го энергопакета — это было не оружее? Правдо стрелять оно начало в собственную ногу.